Jaké problémy přináší dlouhodobý pohyb ve vesmíru

Již dnes je jasné, že kolonizace alespoň nejbližších vesmírných těles, tedy prozatím Měsíce, je na pořadu dne. Počítá se s ní dokonce již v řádu několika málo desítek let. Ovšem pokud zde chceme mít základnu, je samozřejmě nutné, aby měla v podstatě stálou posádku. Ta bude muset žít na Měsíci i několik měsíců, neboť lety tam i zpět budou nákladné a nebude tedy možné tak časté střídání, jako například na mezinárodní vesmírné stanici.

Je tedy rozhodně na místě se ptát, co s člověkem udělá několikaměsíční, možná dokonce i roční pobyt v nižší gravitaci, než jsme byli doposud zvyklí. Naštěstí v tomto ohledu máme již dostatečná data, neboť ve snížené gravitaci pracují i astronauti na ISS, kteří se po návratu domů podrobují mnohým lékařským testům. A ukázalo se, že následky zde jsou.

Jistě, tito lidé mají mimo jiné i přísný cvičební program, který musí během svého pobytu na stanici dodržovat, aby zabránili atrofování svalů v důsledku snížené námahy – přeci jen je rozdíl, zda nesete svých osmdesát kilo, nebo čtyřicet či dokonce jen dvacet. Ukazuje se však, že tato metoda je nedostatečná.

U všech navrátivců, kteří ve vesmíru nějakou dobru strávili, se projevily stejné příznaky: svalová ochablost a také zřídnutí kostí. Trvalo pak vždy týdny opatrného a pečlivého cvičení, aby se opět dostali do alespoň přibližně dobré formy a byli schopni bez problému fungovat zde na Zemi. A je jasné, že například na Měsíční základně bude situace ještě horší, neboť lidé zde budou déle.

Jedním z úkolů, který mají vědci před sebou, je tedy vymyslet nějaký způsob, jak těmto problémům předejít. Pokud zaběhneme do říše sci-fi, můžeme si například hrát s umělou gravitací, která v prostředí stanice bude simulovat tu, kterou známe z naší planety. Něco takového je však dnes ještě technicky neproveditelné, zvláště pak daleko v kosmu. Vypadá to tedy, že máme před sebou stále ještě spoustu práce.