Můj budoucí manžel

Těšila jsem se, až si najdu partnera pro život. Až budu mít partnera podle svého uvážení. Chtěla jsem mít nějakého hlavně hodného partnera. Jenomže najít si nějakého hodného partnera mezi tolika muži, tak to je jako hledat malou jehlu v kupce sena. Chtěla jsem partnera, který mi bude ve všem vyhovovat. Samozřejmě, že také nějaké kompromisy být vždycky ve vztahu musí. Také jsem byla ochotná se něčeho vzdát. Také jsem chtěla, abych měla partnera, který by mě potom chtěl vzít za ženu. Chtěla jsem mít nejenom partnera, ale také hodného a vstřícného manžela. Byla jsem pět let sama.

Moji rodiče mi říkali, že jsem asi opravdu hodně náročná, jenomže já si tohle nemyslím. Je přeci logické, že když si hledáte partnera pro život, že budete hledat opravdu pečlivě, hledala jsem pečlivě, a nakonec mi to trvalo osm let. Osm let jsem hledala svého vysněného partnera. Moji rodiče mi říkali, že chci snad nějakého boha. Že prý když tolik let si nemohu nikoho sehnat, že snad takový muž prý ani neexistuje. Jenomže jsem vždycky záviděla svým kamarádkám. Moje kamarádky vždycky měly opravdu hodného partnera. Moje kamarádky už jsou také dávno vdané.

Sice já už mám partnera půl roku, ale stále pochybuji, jestli on je ten pravý. Hledat muže, který bude podle vašeho snu a podle vašeho uvážení, tak je to podle mého názoru opravdu hodně složité. Je to velmi náročné hledání. Chtěla jsem mít také partnera, který bude chtít děti. Můj předchozí partner, se kterým jsem byla před lety, tak on mi, řekl, že prý děti vůbec nechce. Tohle tedy u mě nepřipadalo vůbec v úvahu. Já nebudu mít vztah a potom svatbu, kde nebudou vůbec žádné děti. Těšila jsem se, až se svým manželem budu mít děti. Proto jsem ihned svému novému partnerovi řekla, jestli i on chce mít děti. Měla jsem opravdu potěšená, když mi můj nový partner řekl, že i on chce mít děti. A to mi stačí. Přesně takového muže jsem chtěla.