Mělo by každé dítě sportovat?

Když se kohokoliv zeptáme, jak nejlépe zlepšit zdraví svého dítěte, případně jak jej udržet, je bezesporu sportování. Všichni koneckonců známe to staré přísloví „sportem ku zdraví“, a obvykle jsme přesvědčeni, že platí především pro děti. Je to ale skutečně pravda, nebo není sportování vhodné pro všechny děti?

Samozřejmě nelze rozporovat, že pohyb je pro člověka přínosný. Avšak v rozumné míře. Nesmíme zapomenout na to, že dětské tělo se stále vyvíjí. Je proto potřeba k němu přistupovat opatrně. Je tedy otázkou, zda je profesionální sport, který je fyzicky velmi náročný, pro dítě vhodný.

Ani zde však odpověď není tak snadná. Samozřejmě existují sportovní kluby, které se skutečně starají o děti a využívají nejnovějších prostředků fyziologie i dětské psychologie. Těch je však velmi málo. Značná většina z nich je však vedena konzervativně, tak, jak tomu bylo vždycky, bez ohledu na to, co se v posledních letech změnilo. Pokud tedy chceme pro své dítě to nejlepší, je vhodné se zajímat nejen o nejbližší sportovní klub či jeho výsledky, ale také o to, jak je veden.

Pak je tu však ještě otázka, který sport vlastně vybrat. Zde bychom měli nechat si vybrat dítě samotné. Ideální je, pokud mu dovolíme vyzkoušet jich více, aby mělo představu, jak který vypadá a co vlastně obnáší. V úvahu bychom přitom neměli brát jen jeho talent, ale také povahu, temperament a dispozice.

Je totiž pravdou, že ačkoliv kolektivní sporty jako fotbal či hokej patří mezi ty nejpopulárnější, existují děti, pro které se absolutně nehodí. Pro introverty jsou vhodnější naopak ty individuální, jako například tenis. Nesmíme však zapomenout, že není nutné, aby náš potomek provozoval organizovaný. Není nutné být členem klubu, aby hrál fotbal. Stejný pohyb mu dá i to, když si bude kopat na louce za domem s kamarády. To, že má alespoň nějaký pohyb, je zde ze všeho nejdůležitější.