Search for:
Armáda spásy má něco do sebe


Církev se na mně v životě moc nepodepsala. Sice znám několik z desatera přikázání a viděl jsem i řadu kostelů, některé z nich i zevnitř, ale abych se nějak osobně angažoval a nechal tím ovlivnit svůj světonázor, to ne. To, že se dostávám i k tématice související s náboženstvím, neznamená, že ji vyhledávám. To ona si vyhledává mě. Většinou na Facebooku. V posledních dnech se například stále ne, a ne zbavit příspěvků od Armády spásy. Mohu je zavírat, jak jenom chci, a vždycky přijdou odněkud další. A jak už tomu v podobných případech bývá, je to obvykle jímavé.

chudý muž

Pán byl na ulici poté, co ho pustili z vězení a neměl se kam vrtnout, ale teď už je mu v azylovém domě líp, díky krizovému centru končí jenom třináct procent bezdomovců zpátky na ulici, pomoci se dostává lidem v zaplavených oblastech, nabízejí i noclehárnu, i azylový dům, i nízkoprahové denní centrum, i krizovou pomoc. A co to má společné se mnou? Nemusí to se mnou mít společné nic, ale prý bych mohl bezpečně finančně přispět. Mohu prý dát ‚srdce bohu, ruce lidem‘. A peníze asi všem. Čímž můj zájem klesl na minimum. Protože, jak jsem zmínil, nemám s církvemi nic společného a jejich aktivity nebudu podporovat.

muž u popelnic

Ale přesto to zase až tak moc nezavrhuji. Proti takovému přerozdělování mých peněz sice nejsem, ale přesto nevěřím, že se tu lidem pomáhá bez postranních úmyslů, jimiž je propagace náboženské ideologie. Ale v tomto případě hodnotím Armádu spásy přesto pozitivně. Protože toho dělá viditelně dost, aspoň vzhledem k jejím možnostem. Protože když to porovnám se státem, který se ani neptá a peníze si z mojí kapsy rovnou bere, pomáhá Armáda spásy lidem přece jenom víc. A efektivněji než tatíček stát. A hlavně pomáhá tak, aby jenom pomohla. Její pomoc nebo domnělá pomoc není na úkor budoucích pokolení, jak je tomu bez výjimky u všech našich vlád.

Ta dobrá společnost


Každý člověk je v takové společnosti, která se mu líbí a která společnost mu také samozřejmě vyhovuje. Já jsem si říkala, že kdybych musela být v nějaké společnosti, která mi nevyhovuje a která se mi nelíbí, že bych z toho byla opravdu velice nešťastná. Je ale opravdu hodně lidí, kteří jsou v takové společnosti, která jim nevyhovuje, ale jednoznačně si nemohou pomoct. Třeba vůbec nemají kam jít a nejhorší je, pokud třeba žijete v rodině, kde vám to nevyhovuje anebo kde se stále jenom hádáte. Podle mého názoru, tohle je opravdu velice špatné.

Žít v poklidu je nejlepší.

A také by se s tím mělo něco dělat, protože když si nerozumíte s členy rodiny, tak to je buď nejlepší, když se odstěhujete anebo se s rodinou nějak domluvíte, omluvíte se a budete si žít opravdu v pohodě a v poklidu. Mě by takovýto život nebavil, kdybych žila někde, kde se mi to nelíbí nebo kde se stále jenom hádáme, protože když jsem ještě bydlela s partnerem a poslední rok a půl jsme se hádali, tak nakonec jsem uznala za nejvíce vhodné, abychom se rozešli. Můj partner chvíli odmítal tuhle situaci připustit, ale nakonec také uznal, že to asi bude nejlepší řešení.

tým

Protože když máte špatného partnera, se kterým se hádáte a vlastně jste zároveň i ve špatné společnosti, kde vám není dobře, tak je nejlepší takovou společnost a takového partnera opustit. Já vím, že někdy to může být opravdu hodně náročné, když třeba máte společné dluhy anebo hypotéku a nebo společné děti. Ale já bych jiné východisko rozhodně neviděla. Myslím si, že je vždycky nejlepší, když dva lidé se rozejdou, když se hádají. Mít špatnou společnost a potom špatné myšlenky anebo být ve stresu, tak podle mého názoru velice špatné. A nemělo by se tohle vůbec nikomu dít. Protože když budete v dobré společnosti, kde se cítíte dobře, tak to samozřejmě má i velice dobrý vliv na vaše zdraví, jak psychické, tak i fyzické. 

Plesy a bály


Chodíte rádi do společnosti? Třeba například na plesy a bály? Já plesy nebo bály opravdu šíleně miluji. Mám to ráda a vždycky mě těší, když mě kamarádky z domu vytáhnou, abychom šli třeba šly na ples anebo na bál. Vždycky u nás ve městě se koná hodně plesů a bálů v prosinci a potom také v únoru a v březnu. Nejvíc jich je vždycky v únoru. Protože únor je podle mého názoru plesová a bálová sezóna. Vždycky mě to baví, ale poprvé na plese či bálech jsem byla asi až v jednadvaceti letech. Já jsem si totiž myslela, že mě plesy a bály takhle ve společnosti nebudou vůbec bavit, že to bude nuda.

Ráda si vyjdu i sama.

Stále jsem dávala přednost takové divočejší společnosti, jako je například diskotéka nebo bar. Jediná zábava sice ano, tyto zábavy, kde je opravdu hodně lidí a hlučno, kde je veselá a divoká společnost, tak to mám ráda také. Ale ono, když se nějaký ples anebo bál pořádaný rozjede, tak je to potom opravdu perfektní, takže jsem si opravdu hodně zamilovala plesy a bály. Také mám kamarádku a sestřenici. Které také milují plesy a bály, ale také velice často chodíme na diskotéku. Tohle nás baví. Jak nejlépe si člověk odpočine anebo vypne od všedních starostí, než na nějaké zábavě? Na takové zábavy, kde nahlas hraje hudba a kde alkohol teče proudem.

Plesy a bály milují.

Sice nejsem žádný alkoholik, nepotřebuju mít alkohol každý měsíc, ale tak třeba několikrát do roka. Jsem ráda, když se pořádně společensky unavím. Já si myslím, že by tohle měl dělat každý. Ne že by byl alkohol zdravý, ale někteří lidé si jednoduše bez alkoholu bavit neumí, a to je právě případ, i moje dvě kamarádky. Ty se také bez alkoholu bavit neumí. Moje maminka s babičkou a s mým otcem tohle nemůžou nikdy zkousnout, že prý jsme hrozné, že jsme alkoholičky, ale když se tak pětkrát nebo šestkrát do roka pořádně opijeme, tak já si myslím, že na tom absolutně nic není. Jinak takhle normálně pijeme nealkoholická piva, i když jsme ve společnosti a víme, že druhý den máme něco náročného, že třeba jsme do práce a tak podobně, tak vůbec nepijeme. Jedině nealkoholické nápoje. 

Pozor na šikanu


Být v dobré společnosti, tak to je snad asi každého člověka. Všichni lidé se chtějí mít dobře, chtějí mít své záliby, aby své záliby také mohli dělat v klidu v bezpečí a také hlavně s láskou. S láskou a s rozumem, a proto také velice důležité, aby každý člověk měl dobrou společnost, aby každý člověk měl přátele vedle sebe, protože když lidé nemají vedle sebe přátelé, tak je to velice smutné. Dozvěděla jsem se a byl na to také dokonce udělaný průzkum, že když lidé mají opravdu dostatek přátel a je jim dobře, často se smějí a jsou v dobré společnosti, tak je jim potom také psychicky dobře. Vůbec se nic netrápí.

Lidi, držte při sobě.

Já si vzpomínám, když jsem ještě chodila na základní školu, tak tam mě dvě spolužačky šikanovaly. Bylo to opravdu hrozné a smutné, že potom se k nim přidal i zbytek třídy. To mě nejvíce mrzelo. Naštěstí to ale zjistil pan ředitel a jedna paní učitelka a naštěstí tomu zabránili, ale stejně mě potom už celá základní škola nebavila. Bylo to v osmé třídě a řeknu vám, že devátá třída také pro mě byla opravdu hororová. V takovéto společnosti ve škole to nikomu vůbec nepřeji, je to opravdu hrozné. Na střední škole to bylo prima, tam jsem si našla opravdu skvělou partu. Byla to prima společnost spolužáků.

Dobrá společnost lidí je důležitá.

Řekla jsem si, že tohle je skvělé. Je velice smutné, když lidé se na školách šikanují anebo i v zaměstnání. Ano už i dokonce v zaměstnání. Jsou lidé, kteří jsou opravdu tak drzí a sprostí, že se šikanují navzájem. Podle mého názoru tohle není vůbec dobrá společnost. Mělo by se tohle vždycky řešit zavčas, aby se tomu také za včas vždy zabránilo. Je opravdu smutné, když lidé ve společnosti jsou proti sobě, nechápu, proč lidé nemůžou držet při sobě, když jsou třeba v jednom kole anebo v jednom zaměstnání či v jedné třídě. A zažili jste někdy vy šikanu ve škole nebo někde jinde, třeba v práci?