Sportovní aktivity

Moje kamarádka dělala závodně atletiku. Musím říct, že moje kamarádka v atletice byla opravdu hodně šikovná. Kolikrát jsi mi také záviděla, protože moje kamarádka stále dokola opakovala, že když dělala atletiku, že si tam našla také partnera. Byla jsem docela překvapená, protože moje kamarádka stále dokola opakovala, že žádnému partnera nikdy nechce. Ale když zjistila, že i tento kluk dělá sport a že dělá atletiku, že se ihned do něj zamilovala, myslíte si, že to bylo kvůli atletice, nebo kvůli tomu, že on ji uhranul? Kdo ví? Tohle se asi už nikdy nedozvím.

Protože moje kamarádka se po roce se svým partnerem rozešla, ale u atletiky zůstala. Protože kamarádka řekla, že se do atletiky úplně zbláznila. Že se do atletiky úplně zamilovala. Ale já tohle beru je to opravdu skvělé, protože když člověk sportuje a dělá nějaký pohyb, tak naše tělo mu potom v budoucnu za to poděkuje. Vezměte si, kdybyste stále jenom seděli a nic nedělali?

To pro naše tělo není vůbec praktické a pohodlné. Jenom si vzpomeňte třeba na pravěk, vždyť už i v pravěku lidé se pohybovali. A to ne málo. Pohybovali se, protože se jim museli hledat potravu. Nebo také utíkali před nepřáteli. A to je taky takový druh sportu. Jednoduše lidé museli dělat sport anebo běhat, abychom zachránili. A když už se bavíme o sportu. Děláte nějaký sport nebo vůbec? Já sama bych se bez sportu neobešla, i když tedy hraju hlavně kulečník, u kterého mě často bolí záda, tak kulečník je prý také sport a věděli jste, že dokonce i šachy jsou sport? Abych se přiznala, tak tohle bych zase jako sport nebrala. Myslím si, že šachy jsou takové spíše klidné a sedavé. Je to sedavý sport, protože potom to by i poker anebo žolíky mohly být také sport. Nemyslíte si to, protože vlastně, když sedíte a hýbete rukama, tak vlastně je to pohyb a může to být takový druh sportu. Záleží, jak to, kdo bere. 

Sport pro každého

Je opravdu hodně lidí, kteří by sportovali nejraději každý den. Někdy ale bohužel na sport není čas. A proto by bylo nejlepší, aby lidé si také prvně uvědomili, co je pro ně nejlepší. Lidé samozřejmě musí své sportovní aktivity také přimět k tomu, jak se cítí. Je logické, že když třeba budu mít bolesti nohou nebo kyčlí anebo i ramen, tak samozřejmě nebudou dělat žádné vrcholové sporty anebo nebudou závodit v běhu. Myslím si, že když lidé mají třeba problémy s klouby anebo se šlachami, tak pro ně bude nejlepší sport, jako je plavání anebo třeba také procházky.

Moje babička v poslední době si oblíbila rychlochůzi, tedy ona sice nechodí moc rychle, ale má nordickou chůzi a moc ji to baví. Je to nordic walking, určitě je tohle znáte. Babička tohle má ráda a mě těší, že se také našla v nějakém sportu. A to bylo hlavně kvůli tomu, že její sousedka, která je sice o šest let mladší než babička, tak tento sport dělá také. Každý den si vždycky na dvě hodiny někam vyjdou. Sednou si u rybníku, dají si tam kávu anebo nealkoholické pivo a potom jdou zpátky domů. Myslím si, že takhle to je prima pro starší lidi. Je to skvělé, že alespoň nemusí sedět stále doma a nic nedělat.

Je nejlepší, když staří lidé si také najdou nějakou zábavní sportovní aktivitu, protože když lidé budou sportovat a také se něčím zabaví, tak to je samozřejmě také dobré pro jejich psychiku. Já mám také ráda sport, ale ne rychlou chůzi. Ale nejraději právě plavu anebo hlavně jezdím na kole. Pořídila jsem si elektrokolo, jezdím totiž opravdu na dlouhé výlety. Sice nemám stále zaplé elektrokolo, takže někdy si i pořádně máknu, ale když třeba už jsem unavená a chci se rychle dostat domů, tak samozřejmě že si elektrokolo zapnu, abych byla doma rychleji. Myslím si, že nejsem jediná, kdo to takhle dělá. Elektrokolo užívá mnoho lidí. 

Mělo by každé dítě sportovat?

Když se kohokoliv zeptáme, jak nejlépe zlepšit zdraví svého dítěte, případně jak jej udržet, je bezesporu sportování. Všichni koneckonců známe to staré přísloví „sportem ku zdraví“, a obvykle jsme přesvědčeni, že platí především pro děti. Je to ale skutečně pravda, nebo není sportování vhodné pro všechny děti?

Samozřejmě nelze rozporovat, že pohyb je pro člověka přínosný. Avšak v rozumné míře. Nesmíme zapomenout na to, že dětské tělo se stále vyvíjí. Je proto potřeba k němu přistupovat opatrně. Je tedy otázkou, zda je profesionální sport, který je fyzicky velmi náročný, pro dítě vhodný.

Ani zde však odpověď není tak snadná. Samozřejmě existují sportovní kluby, které se skutečně starají o děti a využívají nejnovějších prostředků fyziologie i dětské psychologie. Těch je však velmi málo. Značná většina z nich je však vedena konzervativně, tak, jak tomu bylo vždycky, bez ohledu na to, co se v posledních letech změnilo. Pokud tedy chceme pro své dítě to nejlepší, je vhodné se zajímat nejen o nejbližší sportovní klub či jeho výsledky, ale také o to, jak je veden.

Pak je tu však ještě otázka, který sport vlastně vybrat. Zde bychom měli nechat si vybrat dítě samotné. Ideální je, pokud mu dovolíme vyzkoušet jich více, aby mělo představu, jak který vypadá a co vlastně obnáší. V úvahu bychom přitom neměli brát jen jeho talent, ale také povahu, temperament a dispozice.

Je totiž pravdou, že ačkoliv kolektivní sporty jako fotbal či hokej patří mezi ty nejpopulárnější, existují děti, pro které se absolutně nehodí. Pro introverty jsou vhodnější naopak ty individuální, jako například tenis. Nesmíme však zapomenout, že není nutné, aby náš potomek provozoval organizovaný. Není nutné být členem klubu, aby hrál fotbal. Stejný pohyb mu dá i to, když si bude kopat na louce za domem s kamarády. To, že má alespoň nějaký pohyb, je zde ze všeho nejdůležitější.